Září 2013

Vojenské známky

6. září 2013 v 19:24 | Revl |  Něco jako deník
Dnes tu máme krásný slunečný den. Příjemné babí léto. Člověku to hned zvedne náladu. Rovněž jsem si užil trochu sluníčka, ale protože mi nebylo dobře, tak ne tolik jak bych si přál.
O čem dnes bude řeč? O vojenských známkách, akorát pojato v mém trochu jiném provedení.
Vojenské známky
Takže je to taková další věc, nebo možná rituál, který mám. Doma mám vojenské známky, takové ty obyčejné, co nosí vojáci. Mám na nich přezdívku, rok narození atd. Ovšem tyto známky nenosím pořád. Nosím je jen tehdy, když jsem nezadaný, nebo když o něco opravdu usiluji. Když jsem šťastný, tak je nenosím. Je to spíše taková moje připomínka toho, že za štěstí a podstatné věci se musí bojovat. Tenhle život je občas těžký a lidé jsou na sebe jak psy. A člověk se musí porvat o to, na čem mu záleží. Pak bojovat i nadále aby o to nepřišel. Důležité je věřit a občas riskovat. Protože jak říkám život je risk. A pokud neriskujete, nic nezískáte.
Přeji vám krásný zbytek dne Revl.

Sbohem Lásko

2. září 2013 v 18:38 | Revl
Máme tu první školní den…pro mnohé ne však pro mě. Dělám autoškolu a docela mi to jde, takže jsem na sebe hrdý. Jinak je podmračený den a nebe jen dokresluje moji náladu. Skončil můj šestiměsíční dost náročný vztah. A já vám chci dnes povědět o dívce, která mě tolik ovlivnila.
Jmenovala se Kačka.
Vůbec mi přijde, že je to moje osudové jméno….Znám jich asi patnáct a to samo o sobě něco říká.
Celý ten vztah byl jak jízda na horské dráze. Zachránil jsem jí život, když se chtěla zabít kvůli bývalému příteli, který ji nechal. Pak následovali dny, kdy měla deprese a strávili jsme na chatu hodiny a hodiny do rána. Věřil jsem, že jí pomůžu, že rozsvítím další světlo a ano na chvilku se mi to povedlo. Když jsme se viděli pak podruhé, přeskočila jiskra a bylo to. Zamilovali jsme se do sebe. Bylo to krásné…Pravda chvílemi trochu komplikované kvůli jiným věcem. Ukázala mi jiný pohled na věc, rozhodně mě svým způsobem změnila. Teď nevím, jestli k lepšímu nebo k horšímu…S ní jsem měl pocit, že mohu být šťastný a dokázal jsem si s ní představit žít. Bojoval jsem za nás, protože jsem tomu věřil. Předminulí víkend byl nejlepší , jaký jsem kdy s někým prožil. A pak najednou konec. Nebrala telefony, neodpovídala na sms. Prostě nic. Až dnes, napsala jedinou zprávu, že nechce s nikým být a mě už nikdy nechce vidět. Následně si smazala FB. A náhle jako by těch šest měsíců zmizelo. Jako by ona nikdy neexistovala, jako by se nic z toho nestalo. Bez jediného vysvětlení. Ovšem mohl bych si říkat proč atd. Ale i tohle byla pro mě cenná lekce. Věci se dějí, protože to tak má být. Skončila tím jedna moje kapitola…
A může začít jiná…
Jestli mě slyšíš
Dal jsem ti všechno
A teď je to pohřbeno
Nezlobím se, ale chybí mi to
Chybíš mi ty, stálo ti to za to?
Ty chvíle krásné
Jsou teď na míle vzdálené
S kým teď jsi, když ne semnou?
Asi zas jde každý svou cestou
Nemůžu tě nutit a říkat zůstaň
Ale moc bych si to přál
Byl to krásný sen, co se nám zdál
Mohla jsi mít všechno
Tak proč ti to nedošlo
A všechno to takhle skončilo

Takže Kači jestli mě slyšíš, nebo čteš tyto řádky. Věř, že jsem tě miloval. Že někde tam na předměstí jednoho malého města čeká člověk, který tě miluje a doufá, že se k němu jednou vrátíš.
Pokud ne, přeji ti do další části tvého života jen to dobré a hodně štěstí, které každý z nás tolik potřebuje.
Sbohem lásko.
A vám přeji, abyste si vážili, těch co doma máte a nebrali je jako samozřejmost. Protože to opravdu nejsou…Krásný zbytek dne přeje Revl.