Prosinec 2012

Jen drobné zamyšlení

31. prosince 2012 v 14:20 | Revl
Ještě tu mám pro vás jedno drobné zamyšlení:
Jednou přijde den kdy,se musíte rozhodnout co dál. Ano jistě já se tu jen vypovídám a vy mě buďto vyslechnete nebo to hodíte za hlavu to je jedno. Každý si něčím prošel,ať více či méně bolestnými skušenostmy a přesně to jej udělalo člověkem jakým je. Každý v životě o něco usiluje. Mít rodinu,přátele,lásku,prožít život aby až budte nakonci. Aby jste mohli říct,ano přesně takhle jsem chtěl žít. Mnoho lidí vám vejde do života a vy si kolikrát ani neuvědomíte,že tu byli. Pak jsou tu,ale lidé kteří vám do života vstoupí a něco po sobě zanechají. A vy budte vědět,že určitý čas úsek vašeho života tu byli s vámy a něco vám dali. Nejcenější co můžete dát druhému člověku,je váš čas,kus sebe.Vždy se najde něco co vám bude znepříjemňovat cestu za tím co opravdu chcete,ale to je život a bez toho by to opravdu nešlo. Všechno má svůj smysl a důvod. Jen je důležité nebát se jít za tím co opravdu chceme. Člověk dělá chyby a je to normální,důležité je chybu si uvědomit a napravit ji. Občas sejdete ze správné cesty,ale pak se najdou lidé kteří vás na ní zase vrátí. Věřte si čemu chcete.Protože podstatná není víra,podstatní jsou lidé žijící kolem vás. Ti co vás mají rádi a na kterých vám záleží.Řekněte jim co pro vás znamenají protože třeba další možnost nedostanete.Dělejte to co myslíte,že je správné. Někdy je to ta nejtěžší věc na světě. A až konečně zvolíte to "správné" rozhodnutí,nikdy toho nelitujte. Všechno zlé je k něčemu dobré.
to už je opravdu pro dnešek a vlastně pro tenhle rok vše :-)
Revl

Konec roku 2012

31. prosince 2012 v 10:20 | Revl
Krásný a hlavně slunečný den. Počasí se dneska vydařilo a já bych rád dneska zhodnotil tento rok. Koneckoncům proč ne? Je silvestr a to se většinou tak nějak bilancuje.
Rok 2012
Tento rok byl rokem velkých změn. Dle mého tento rok trval déle než předchozí. O to byl ale lepší,hlavně druhá polovina roku. Bylo toho jen velmi málo co se mi nepovedlo,nebo co bych z nějakého důvodu vymazal.Většina z nás očekávala konec světa. To že nepřišel vůbec nevadí,rád bych toho totiž ještě tolik udělal,ale to sem nepleťme. První polovinu roku jsem si víceméně užíval,protože na ničem nezáleželo a všechno běželo jak mělo. Druhá polovina roku byla ovšem o něčem jiném. Došlo mi spousta věcí,které jsem dělal špatně a co bych měl asi dál dělat se svím životem. Samozřejmě všechno nešlo udělat hned a chtělo to svůj čas. Když se mi to ale nakonec povedlo. Zjistil jsem,že jsem vlastně šťastný a že nic jiného nepotřebuji. Opět jsem se malinko zmýlil. Potřeboval jsem to využít k něčemu dobrému. A tak jsem začal pomáhat lidem. Další správné rozhodnutí. V tu dobu měl už můj život smysl a vše se ubíralo správným směrem. A já už jen čekal jak to celé dopadne. Za poslední rok jsem se naučil víc,než za předchozí tři roky života a já jen doufám,že další rok bude stejně úspěšný,nebo úspěšnější než ten předchozí.
Všem přeji krásný den,hodně zdravý a štěstí do Nového roku a ať se vám vydaří co chcete. Revl

Potřebná pomoc

28. prosince 2012 v 11:29 | Revl
Krásný den všem. Už jsem zase v pořádku a nálada je více než dobrá. Dnešní téma bych však chtěl věnovat mnohem důležitější věci. A to pomoci někomu, kdo to opravdu potřebuje. Samy víte, že v dnešní době je možné snad všechno. Bohužel musím potvrdit, že je to pravda. Tenhle příběh se ke mě dostal, už před nějakou dobou. Naše parta na dizkuzním fóru přemýšlela, co s tím. Nakonec jsme se rozhodli, že ji zkusíme pomoct. A tady je krátký výtah příběhu, co se stalo:

Mladá matka pochybila v péči o své dítě a místo toho, aby jí někdo poučil a vysvětlil správnou péči o nemocné dítě, rovnou ji obvinili z týrání dítěte. Říkáte si to přeci není možné? Odpovím snadno. Ano, je. Zde je jen úryvek z rozsudku, který má 23 letou matku dvou dětí odsoudit na odnětí svobody na 4 roky nepodmíněné.

- krmili syna vychladlým či studeným mlékem, což vedlo k zátěži kojence, který musel vydat energii na zahřátí mléka, přičemž dítě se srdeční vadou naopak vyžaduje vyšší přísun energie

- v savičce na láhvi, ze které syna krmili, nezajistili dostatečný otvor, což vyžadovalo velkou námahu dítěte při sání a v extrémním případě by mohlo poškodit nezletilému operované srdce

- ponechávali syna sát z prázdné lahve, což způsobovalo plynatost střeva a následný pláč dítěte a tedy zvýšenou námahu pro jeho operované srdce.

Mladá žena jejíž dětství nebylo vůbec lehké se snažila s láskou vychovávat své děti,na rozdíl od své matky, která jí od mala ubližovala. Tato dívka doplatila na to, že byla na vše sama a také na svou špatnou finanční situaci. U soudu svědčili samé zaujaté osoby včetně rodiny. Soud vůbec nepřikládal důležitost svědectví lékařů a důvěryhodných svědků. Nyní tato žena prosí o pomoc Vás. Jste právníci nebo novináři? Prosím ozvěte se nám a pomozte zachránit matku dvou dětí, s kterou si život opravdu nehezky pohrál.

Pokud Vám příjde, že je tohle postavené na hlavu a že není možné, aby se něco takového u nás dělo. Pletete se. Jsme v ČR, tady je možné všechno. Prozatím je to vše, pokud chcete nebo můžete pomoct, ozvětě se.


Krásný den přeje Revl.

Omluva

23. prosince 2012 v 13:38 | Revl
Píšu jen krátce, skolila mě nemoc, takže nebyl čas, síla, energie ani nálada psát sem. Takže nový článek vyjde až 26.12.2012. Děkuji za pochopení. Krásné prožití vánočních svátků, spokojenosti a pohody.



Krásný zbytek dne Revl.

Pádové otázky

14. prosince 2012 v 9:55 | Revl |  Něco jako deník
Krásné ráno, mám naspáno něco přes tři hodiny, ale to vůbec nevadí. Včera jsme byli na křestu alba UDG v Praze. Neskutečné. Kdo tam nebyl o hodně přišel. Atmosféra byla skvělá. Nejdříve sice byli dvě předkapeli. Ta první nestála za nic. To byla spíše nuda, než že by se člověk bavil. Druhá byla o poznání lepší než první. Ovšem na UDG to prostě nemělo.

A tehdy při oné první předkapele mě napadla jedna zajímavá myšlenka. Když je zpěvák na pódiu má hned několik možností. Může zpívat takzvaně o ničem. Prostě jen, aby se to líbilo nebo může svojí písní lidem něco dát. Lidé ho pak budou možná o to víc poslouchat, protože to, co jim dává, má nějaký smysl.

Potom následovala ona kapela, kvůli které tam všichni přišli. Dostali jsme se přímo do kotle, takže to bylo o to lepší. A když se to rozjelo, tak všichni zpívali. Neviděl jsem nikoho, kdo by stál a mlčel. Závěrečná písnička byla Hvězdář a bylo to úžasné, světla zhasla. Všichni vytáhli mobili a zapalovače, a pak už jela jedna velká vlna. Asi bych o tom dokázal psát déle, ale za chvíli odjíždím pryč, takže se s Vámi rozloučím.


Přeji krásný den a hodně štěstí.
Revl

A máme tu zimu :-)

11. prosince 2012 v 15:56 | Revl |  Něco jako deník
Zdravím Vás...
Pravdou je, že jsme trochu zapadali. No a čím jiným než sněhem, jak si všichni všimli. Ale to vůbec nevadí. Pomalu se blíží Vánoce. Někteří se teď víc soustředí na zmiňovaný konec světa.

Já už mám téměř všechny dárky nakoupené, i když z toho vlastně vůbec nemám radost. Schánění dárků, atd, to prostě není pro mě. To je snad výmysl kapitalismu či co. Vánoce by neměli být o dárcích, o hmotných věcech. Vánoce by měli být o tom, ten čas strávit spolu s rodinou. Užít si ten den. Sejít se po dlouhé době zase všichni spolu. No, ale tohle? To jsou pořád nějaké starosti, stres atd. A nesvědčí to vůbec nikomu a ničemu.

Když se tak koukám z okna, stále sněží, a já mám puštěnou hudbu. Občas si sednu k oknu a dívám se na krmítko, jak tam lítají ptáci, kterým pravidelně něco dáváme a mě pak nezbývá než se pousmát, protože vím, že jsem udělal něco dobrého. Cukroví má mamka napečené. Takže ani o tohle se bát nemusíme.

Moje oblíbená větička. A dál? Dál uvidíme co bude, protože každý den je překvapení a stojí za to jej prožít. Ve čtvrtek jedu na koncert UDG, už se opravdu těším, další zpestření dne. Domů musím jet nejpozději v půl jedné. Hned další den vyrážím do České Třebové za svojí přítelkyní a užít si fajn víkend s její rodinou. A to ještě dopoledne. Uff, opravdu netuším, jak budu vstávat... No přinejhorším si nařídím budíka. Už se moc těším. Napsal jsem zápočet z němčiny, což jsem ani nevěřil. Takže další důvod k radosti.


Pro dnešek se s Vámi rozloučím. Takže krásný den a hodně štěstí přeje Revl.

Nový den

9. prosince 2012 v 10:30 | Revl |  Něco jako deník
Máme tu další krásný den. Slunce svítí a všechno je vlastně tak, jak má být. A já tu hodlám napsat o posledních dnech a o jiné asi dost podstatné věci.

Jaký je rozdíl mezi štěstím a naprostým zoufalstvím. To je naprosto jasné a přesto existuje jen slabá hranice, kdy už se štěstí mění v zoufalství. A když je člověk na dně, na co se vlastně může spolehnout? Na víru, na zázrak nebo na něco jiného? Já tvrdím, že v těch nejhorších chvílích jsou tu pro Vás ti praví přátelé, rodina a hlavně si můžete pomoci sami. Lidé mají tak úžasnou schopnost se vždycky z toho nějak dostat. Já tvrdím, že i z té nejhorší propasti se můžete dostat sami a nebo s podporou lidí kolem Vás. Je nesmysl to vzdát a zahodit všechno. Včera jsem se dozvěděl, jak tři lidé spáchali sebevraždu najednou. Neznali se, nevěděli o sobě vůbec nic a přesto je nakonec smrt spojila. Jak si může někdo vzít život. Zanechají tu jen další neštěstí. Ublíží těm, kteří je měli rádi, lidem, kterým na nich záleželo. To opravdu není dobré a hlavně, je to strašně sobecké.

Jinak co se týče posledních dnů. Dny plynou strašně rychle, jak když někdo obrací stránky. Dějí se zajímavé věci, které vnímají jen někteří lidé. Všechno se to děje moc rychle a je toho moc. Není ani v lidských silách všechno tak narychlo pochopit. Možná mě teď budete mít za blázna, což asi jsem :-) Možná nebudete věřit, to ovšem taky nevadí. Poslední dobou mám, jak to nejlépe pojmenovat... Vize. A opravdu všechno co vidím nebo co napíšu se do puntíku plní. Je to něco nového a úžasného. Nevím jestli to souvisí s pomyslným datumem nebo čím to je. Ale je to skvělé. Pro dnešek by to mohlo stačit, přeberte si to po svém, protože není důležité věřit všemu, ale vzít si z toho to podstatné pro Vás.


Krásný den přeje Revl.

A jak dál?

4. prosince 2012 v 12:45 | Revl |  Něco jako deník
Venku je sice ošklivo ale nálada zůstává stále dobrá. Všechno je totiž správně :-)

A co bude dál?

No musím změnit přístup k některým věcem. Přišlo to náhle, jako vize, a je mi jasné, že to bude složité. Výsledek dozajista bude stát za to. Teď není doba, kdy by měl člověk na něco čekat. Ne, to vůbec ne. Teď je doba, kdy by měl člověk jednat. Pustit se do toho, co vždycky chtěl. Rozhodovat se jednou srdcem a ne rozumem. A po té toho nelitovat. Je složité Vám tu vysvětlit, co musím všechno změnit, protože jsou to čistě osobní změny. Možná za spoustu dní, možná za spoustu let, si snad budu moct říct že to byla správná volba. Poprvé kdy jsem si v životě něčím jistý. Každý máme svou cestu svůj příběh a setkání z každým člověkem který vám vstoupí do života je jedinečné a něco vám dá. Nicméně dál budu psát blog, budu se dál věnovat Esotérice, dál budu na sobě pracovat. Všechno je k něčemu dobré. Já doufám ve spoustu věcí a budu doufat, že nakonec vše dobře dopadne
Přeji krásný den. Revl

Já končím

3. prosince 2012 v 22:46 | Revl |  Něco jako deník
Krásný večer. Je sice pozdě, ale musím toho hodně povědět a teď je ta nejlepší chvilka, protože jsem tak nějak správně v ráži. Ano, opravdu končím, ale ne tak, jak myslíte. Končím jednu neopakovatelnou etapu.

Jestli jsem Vám poslední dobou přišel mimo, bylo tomu opravdu tak. Bohužel a nebo bohu díky. Vlastně tohle trvalo měsíc a nemohl jsem to nijak ovlivnit. Nic s tím udělat. Skončil jsem na serveru, kde jsem pomáhal lidem. Ano je to tak. Nezvládnu všechno, nedokážu spasit svět, i když bych si to kolikrát přál. Prostě to nejde.

Poznal jsem jednoho člověka. Jeho přezdívka je HpRick. Horšího člověka jsem ještě neviděl. Beru všechno, nadávky, výsměch atd. Ale když člověk se léčí s rakovinou, nevypadá to dobře a stejně se snaží radit ostatním a pak příjde HpRick a řekne "Vážená osobo, já doufám, že brzy chcípnete, jděte si radši hledat rakev." Tak to je moc! Tohle nemá s lidskou slušností nic společného. Jak můžou existovat lidé, kteří tohle řeknou a myslí to vážně? Samozřejmě jsem mu napsal "Takové lidi jako ty, by měli preventivně střílet jako škodnou a nebo je zavírat do ústavu pro duševně choré." Ano a tohle jsem zase já myslel smrtelně vážně. Takže dál... Vykašlal jsem se asi úplně na všechno a přesto to bylo správně. Tohle mělo prioritu.

Ovšem jsem se zase posunul dál v Esotérice. Všechno, co jsem dělal mělo nějaký smysl. Snažil jsem se být na všechny milí atd. Jenže té bezmoci, lidí, co opravdu potřebují pomoct nebo těch, co to prostě chtějí skončit je hodně. Konec přišel včera. Prostě toho bylo moc, tak jsem se s jedním z těch, co tam chodí jen nadávat chytnul. Kupodivu mi to pomohlo. Potom jsem přesně věděl, co dál. Věděl jsem, že jsem tam skončil a je na čase jít dál, že už mi to tam nemá, co dát. Samozřejmě ze starou gardou, jak si říkáme, jsme založili vlastní fórum a na všechny z nich mám kontakt. Takže tohle nově vzniklé přátelství neskončilo.

Mezitím jsem si našel přítelkyni. Hmmm to byl taky důvod, proč jsem tam skončil. A když jsem tak učinil, dostavil se úplně jiný pocit a to jakési prohlédnutí... Přátelé, ať tomu věříte nebo ne, zbývá 18 dní do konce jedné éry a začátku nové. Neměli bychom to brát jako něco špatného, ale naopak, v pozitivním slova smyslu. Ano, jsem šťastný. Ano, našel jsem, co jsem chtěl. Asi nestihnu úplně všechno, ale na tom nezáleží. Stihnout ještě tu knížku nebo cestování by bylo fajn. Ale když to nevyjde, bude to jedno. Vždycky záleží na lidech. Nejdůležitější je být dobrým člověkem. Setkal jsem se s lidmi, kteří pomáhali i když byli na dně. To je síla a tu má každý v sobě. Kašlete na víru a dělejte, co považujete za správné. Do teď jsem poslouchal srdce a instinkt a vyplatilo se.

Nevím, co bude dál. Jsem konečně volný. Asi jsem to konečné pochopil... Není to o tom, se za něčím honit. Ne, je to o tom užívat si každou minutku téhle úžasné cesty. Na ničem jiném nezáleží. Potřebuji cítit volnost, kašlu na peníze, na tenhle systém který stejně nefunguje a nikdy fungovat nebude. Vždycky to nějak dopadne. O spoustu věcí člověk v životě příjde. Nemusíte si ale zoufat, protože vždycky bude líp. A po každém temném mraku vyjde slunce a tomuhle musí člověk věřit. Všechno, co se do teď stalo bylo úžasné a nic z toho bych neměnil. Dokonce ani ty špatné věci, co se mi staly. Byli to právě tyto věci, co ze mě udělali lepšího člověka. Přál bych si aby tohle nikdy neskončilo. Možná přijde konec, ale na tom nezáleží, protože teď je vše v pořádku...


Zbytek zítra... Revl