Stínohry 4

4. září 2012 v 13:13 | Revl
4. Kapitola
Tamika
Vydali se tedy ukázat Tomasovi další část města. Přešli přes malou dřevěnou lávku. Pod níž protékal potok. Začali stoupat nahoru do kopce, jenž byl součástí většího parku. Ivor mezitím vykládal Tomasovi něco o týmu a tomhle místě, když tu si všimli dívky, která zbíhala ze svahu. Za ní se hnali tři chlapci s noži. Ketrin protáhla obličej "Zase se předvádí, tohle bych zvládla taky" Dívka klouzala po promáčené stráni dolů a její zrzavě červené vlasy ji vláli ve větru. "Myslím, že potřebuje pomoc" řekl Tomas. Ivor však zakroutil hlavou "Tamika to zvládne, jako vždycky" Tamika mezitím byla už rovněž na kamenité cestě. Tři pronásledovatelé ovšem taky. Tomas prostě nemohl stát a nic nedělat. I kdyby se třeba ztrapnil, musel ji, jít pomoc. Tamika vykopla jednomu nůž z ruky a srazila ho na zem. Druhý se po ní ohnal nožem. Tamika však uskočila. Ještě jedna pokusná rána nožem a zaútočila. Rychle ho chytla za zápěstí a přinutila ho, aby nůž pustil. Následně mu dala kopanec mezi nohy a útočník se svíjel v bolestech na zemi. Třetí ji chtěl bodnout, ale to už tam byl Tomas. Vzal větev ze země a vší silou ho udeřil do ruky. Chlapec pustil nůž a chytil se za ruku a klekl si. Tamika se v tu chvíli otočila a uviděla Tomase. Jak ji nejspíše zachránil před řeznou ránou. Tomase uchvátili její zeleno hnědé oči. "Ehm děkuju, já bych je ale zvládla" To už tam přišel i Ivor a Ketrin. "To je Tomas nový člen našeho týmu. Je fakt pěkný, že jo." Vyhrkla Ketrin. Ivor rychle zarazil Ketrin "Radši bychom měli jít, než si zavolají kamarády." Tamika úplně Ketrin ignorovala, zařadila se vedle Ivora a Tomase. Útočníky nechali na cestě, ať si poradí samy. "Proč tě honili?" ptal se Ivor. "Zjistila jsem, kde leží ztracená Citadela." "Opravdu to je skvělé zítra v našem táboře to probereme s Danem a Romanem." "Bude to hon, jak se patří." Usmála se Tamika. "Tak to si musím vzít něco pohodlného." Prohodila Ketrin. Tomas nic z toho nechápal, doufal ale, že se zítra vše doví. "Hale lidi já už musím jít" řekla Tamika. "Tak jo ale dávej na sebe pozor, když se tu toulá ten vrah." Tamika jen zvedla ruku na pozdrav a odcházela. "Vrah?" podivil se Tomas. "Jo zabil už tři lidi a určitě jen tak nepřestane." Řekla Ketrin tajemně. Po chvíli to otočili a vrátili se zase zpátky na hřiště. " Já taky pudu mějte se kluci." A s elegancí princezny odcházela pryč. "Achjo proto mam radši Tamiku. Moc toho nenamluví, ale když něco řekne, tak to stojí za to." "Proč je taková?" "Prostě nepustí si nikoho moc k sobě. Je to takový trochu samotář, ale je na ni spoleh, a když je potřeba tak pomůže." Pokýval sám pro sebe Ivor. "Uvidíme se zítra, měj se Tomasy." A vydal se k domovu. Tomas došel domů. V hlavě toho měl tolik, takže na nějaké hraní neměl pomyšlení. Najedl se, sedl si ke stolu v pokoji. Stěhováci mezitím totiž dovezli většinu nábytku. Přemýšlel nad tím, co se dnes přihodilo. Také pořád nemohl z hlavy dostat Tamiku a hlavě ty její oči. Nakonec to vzdal, zalehl do postele a usnul. Tamika šla přes zašedlou čtvrť. Na zádech měla baťoh. Na sobě zelenohnědé kalhoty, lehce nazelenalou bundu a černé tričko. Za pasem měla pro jistotu nůž a v kapse pepřový sprej. Člověk přeci jen nikdy neví. Po dni stráveném venku se cítila unavená a trochu osamělá. Bydlela v malém rodinném domku se zahrádkou v zadní části. Přišla domů, zula si boty a vyrazila po schodech nahoru do svého pokoje. Když ji v chodbě zastavila její matka. "Kde jsi zase celý den byla? Podívej se na sebe, kdybys neměla ty dlouhé vlasy, vypadala bys jako kluk." " Dopoledne jsem byla na brigádě, abych měla nějaké peníze pro sebe. A co dělám, nebo jak vypadám, ti může být jedno. A kde je vůbec táta?" "Musel se zdržet v práci, dorazí až zítra." "Aha, to určitě." "Opravdu, říkal, že ho to mrzí." "Mami a ty mu to věříš?!" Zašla do pokoje a zabouchla dveře. Měla toho právě tak akorát dost. Sedla si ke stolu, pročesala si svoje vlasy, zapsala si pár důležitých poznámek. Pak se podívala na společnou fotku a povzdychla si. Uložila si peníze do svého deníku. Počkala, než si její matka šla lehnout. Umyla se a rovněž se uložila ke spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama