Cesta na sever

16. září 2012 v 17:10 | Revl
Tohle je příběh o šamanovy jménem Ravel. Je to rovněž pojetí toho, co jsem dělal na WoW tento týden. Ale je to pojato trochu jinou formou.

Cesta na sever

Být šamanem je těžké. V těchto nesnadných dobách, kdy šamany je všude potřeba se člověk, tedy promiňte vlastně trol, nezastaví. Už dávno to nejsou ti šamani, kteří žili v přírodě a na sobě měli jen nezbytné oblečení.
Už jsou pryč ty časy, kdy si vítr pohrával s rozcuchanými vlasy. Ne, dnešní šamani mají na sobě brnění, v jedné ruce rituální dýku a v druhé štít. Aby se hravě ubránili nestvůrám a jiným věcem, co je po cestě napadnou.

Seděl jsem v prastarém městě jménem Dalaran a přemýšlel, co budu dělat dál, když tu ke mě přistoupil jeden člověk. Tvářil se ustaraně.
"Co si přeješ?" optal jsem se. Bylo mi jasné že opět půjde o nějakou práci. Ostatně jako vždy.
"Na severu v táboře Argentských rytířů potřebují Vaši pomoc."
"No jo však já už jdu." Tohle také nebylo nic nového, do tábora cestuji skoro každý den. Ošetřovat zraněné a rozmlouvat s ledovými vodamy severní země.

Tentokrát šlo ale o něco vážnějšího. Usuzoval jsem tak s výrazu onoho muže. Od doby kdy se Aliance a Horda spojili v boji proti společnému nepříteli. Nebyl ani chvíli klid, Tažení na Ledovou korunu citadely bylo úspěšné. Spojenecká vojska se dostává už k branám pevnosti.
No a já tedy vyrazil. Vzal jsem si nejrychlejšího hypogryfa a letěl. Okamžitě jak jsem přiletěl,přispěchal ke mně jeden z vedoucích tábora."Potřebuji od vás,aby jste jel pomoct rybářům na moři." "Rybářům?" zajímalo mě od kdy rybáři potřebují nějakého šamana. "Mají tam problém s žraloky." dodal vysvětlení kapitán.
Jen sem kývl a vyrazil. Zdolávat strmé skály nebylo jednoduché. Ale s mím uměním jsem to zvádl. Celou dobu jsem přemýšlel. "Co může být za problém se žraloky?" Většinou na nikoho neútočili a dalo se s nimi domluvit "Tak proč teď?" Na malém člunu jsem doplul až k jejich lodi. Byla to loď hordy. Rudá barva, bílé plachty na půl svěšené. Uvítal mě jeden prošedivělí elf. Jen z jeho smaragdových očí vyzařovala moudrost. "Dobrý den mladý šamane. Víte sám že tu problémy se žraloky nemáme, ale tihle jsou nejací divní." Pokynul jsem hlavou,aby mě odvedl na místo kde je viděl. A opravdu když jsem se s nimi snažil domluvit,vůbec neposlouchali. Dokonce se po mě začali vrhat. Pak mi došla ona zkutečnost. Ti žraloci byli očarováni temnou magií. Boužel se nedalo dělat nic jiného,než ukončit jejich život. Rybáři už měli zase klid a já se vrátil do tábora. Doufal jsem že to bude vše a dalšího dne se budu moci vrátit do Dalaranu. Nakonec sem ulehl ve stanu Hordy na postel a usnul příjemným spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama